Vánoce, vánoční dárky na TopŽena.cz

Vánoce ve světě - vánoční svátky II.

Nejen Fater Christmas, ale i Santa Claus, navštěvují děti ve Velké Británii v noci před Svátkem Narození Páně, aby jim do připravených červených punčoch nadělili dárky. Slavnostnímu stolu vévodí nadívaný krocan a tradiční švestkový puding. Na tento vánoční puding má každá rodina svůj vlastní recept. Nejčastěji je vyrobený z oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronů a samozřejmě švestek. Podává se s koňakem nebo punčem. Puding se vyrábí dlouho před Vánocemi a je velmi trvanlivý, měl by vydržet alespoň dva roky. Velmi oblíbená je ozdoba z cesmíny, která symbolizuje svými trny Kristovu trnovou korunu a červené bobulky zase připomínají Kristovu krev.

Francouzům naděluje Papa Noel – celý v bílém. V rodinách se rozdají dárky před večeří a pak se většinou spěchá do restaurace na vánoční večeři. Doma zůstávají jen ty rodiny, kde mají velmi malé děťátko, nebo je někdo nemocný. Restaurace bývají plně obsazené, večeře jsou okázalé, mají více než deset chodů. Tabule nabízí ústřice, hlemýždě, bílé klobásy, rybí polévku, pečeného krocana s kaštanovou nádivkou, sýry, zákusky, cukroví. Tajemný monsieur Chalandé má osobité kouzlo pro švýcarské děti. Panák s kulatou lucernou místo hlavy ukrývá ve svém břiše oříšky, rozinky, sušené ovoce, cukroví. Děti na jeho bříško doráží tak dlouho, dokud jim tajemství svého břicha nevydá.

Ve všech skandinávských zemích jsou Vánoce směsicí křesťanských oslav narození Krista a pohanských slavností slunovratu. Ve Švédsku naděluje stařeček Jultomten, kterého doprovázejí skřítci, ale ještě dřív se velmi rušně slaví svatá Lucie. Mladé dívky se oblékají do splývavých bílých šatů a na hlavě mají věnečky s hořícími svíčkami. Na vánočním stole nesmí chybět ryby, hrášek, fazole se slaninou a sladký rýžový nákyp. Ačkoliv Finové prohlašují, že v malé vesničce za polárním kruhem poblíž Rovaniemi bydlí Santa Claus, dárky tu dětem naděluje Velký Ukko, rozvážný vousatý dědeček, se svou družinou mužíčků. Všichni v červenobílém oblečení ohlašují svůj příchod našitými rolničkami a přitom skvěle ladí s vánočním stromkem, který se ve Finsku zdobí převážně na bílo.

Německý Christikind nebo Weihnachtsmann vypadá trochu jinak než náš Ježíšek. Zpravidla je rezavý, vousatý, má dlouhý plášť s kapucí. Němci si potrpí o Vánocích na ryby, a to nejen na kapra. Připravují lososa v rosolu, štiku, candáta, úhoře. Za své tradiční jídlo považují pečené vinné klobásy a speciální cukroví z mouky, vajec, cukru, anýzu a amonia, kterému se říká Springle. Nejtypičtějším pečivem je vánoční štola.

V Polsku vítají první hvězdu na nebi, která se na obloze na Štědrý den objeví po soumraku, jako hvězdu betlémskou. Vánoční svátky zaujímají u polského národa to nejpřednější místo, a proto na půlnoční bývají chrámy a kostely zaplněné.

Chorvaté stále dodržují zvyk vánočního polena, které symbolizuje štěstí a hojnost nadcházejícího roku, čím déle bude hořet, tím se budoucí rok lépe vydaří. V mnoha rodinách zdobí jesličky a pečou dva chleby, na znamení Starého a Nového zákona.

V Rusku jsou Vánoce pracovním dnem. Podle pravoslavného kalendáře připadají na 6. a 7. ledna, ale slaví se málokde. V roce 1918 byly Vánoce zakázány a nahradila je jolka a děda Mráz se sáněmi plnými dárků. Přijíždí na saních z daleké Čukotky a při rozdávání dárků mu pomáhá mladinká Sněhuročka. Jde o oslavu nového roku a bývá to oslava velkolepá.

Italské Vánoce jsou skromné, dokonce ani stromek s cukrovím není podmínkou. Zato půlnoční mše – ta je nutná. V Itálii se Štědrý večer slaví jako narození Páně pouze setkáním s přáteli. Svátky začínají obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání Urbi et orbi. Na svátečním stole je většinou jehně nebo krocan, jako dezert se podávají datle a fíky s různými náplněmi a panettone – což je obdoba naší vánočky.

Ve Spojených státech amerických se slaví velmi okázale, ale jenom jeden den – 25. prosinec. Symbolem amerických Vánoc je obří stromek a krocan nadívaný kaštanovou nádivkou. Amerika dala Santa Klausovi podobu. Vymyslel ji vlastně Clement C. Moor, profesor episkopálního semináře v New Yorku. Ten v roce 1822 napsal báseň Návštěva sv. Nicholase. V ní popisuje pohádkového muže, který obdarovává lidi. O půl století později se tato báseň stala inspirací pro malíře Thomase Nasta, který Santa Clause namaloval. Jeho podoba mu už zůstala.

V Austrálii se slaví jako ve Velké Británii, pouze s tím rozdílem, že o Vánocích zde vrcholí léto. Svátky se slaví jako piknik pod širým nebem.Australané si potrpí na gratulace, chlubí se jimi a soupeří mezi sebou o nejoriginálnější přání. V Austrálii se setkáme s kuchyněmi z celého světa. Kdybychom pátrali po prapůvodních receptech, dostali bychom se k medovému mravenci. Z masa bychom mohli ochutnat žáby pečené v popelu nebo stejně upraveného hada. Pak se také připravuje pštros, který chutná jako kachna, nebo ježura, jež je velmi podobná vepřovému.  Autor: Karla Špačková