KUDYKAM – to pravé divadlo
Zobrazeno 10160x
KUDYKAM – to pravé divadlo. Kudykam, příběh Michala Horáčka o 2009 verších a s hudbou Petra Hapky, provází mnoho POPRVÉ. Poprvé v historii své spolupráce si oba mistři českého šansonu vytkli tak náročný cíl ...
KUDYKAM – to pravé divadlo
Kudykam, příběh Michala Horáčka o 2009 verších a s hudbou Petra Hapky, provází mnoho POPRVÉ.
Poprvé v historii své spolupráce si oba mistři českého šansonu vytkli tak náročný cíl, jakým je vytvoření velkého divadelního příběhu. Poprvé zazní jejich písně živě a před živým publikem. A poprvé se na scéně objeví i vizuální a technická kouzla na českých jevištích dosud neznámá. Hvězdné nebe se snese k zemi, jeviště prostoupí květy, bitvy, ptačí hejna, fantaskní atmosféru umocní 3D animace… „Kudykama považuji za něco výlučného, přinejmenším podle českých měřítek za nový řád podívané. Myslím, že lidé se mohou těšit na divadlo v tom nejlepším smyslu slova,“ slibuje Michaela Hořejší, autorka scény, kostýmů i spoluautorka námětu.
Mladá talentovaná scénografka se s Michalem Horáčkem poprvé sešla při natáčení klipového DVD Strážce plamenů v obrazech, které produkoval. „Vypadalo to, že si budeme umělecky rozumět,“ shrnuje jednoduše začátek spolupráce. U Kudykama je od vzniku námětu a libreta, přes výběr zpěváků až po samotnou realizaci. V den premiéry 22. října 2009 to budou přesně dva roky. Právě proto Michaela Hořejší v souvislosti s Kudykamem hovoří o neopakovatelné příležitosti, o výzvě k dokonalosti, o splněném scénografickém snu: „Byla jsem u zrodu, takže jsem se mohla přímo podílet na vytváření situací, obrazů i nálad. Postupně jsme se dostávali do logické souvislosti, sledovali hrdinův výstup z pátého suterénu Penziónu Svět až kamsi nezměrně vysoko, do přízemí… a pak, možná, ještě výš. Tvorba libreta se odehrávala v součinnosti s možnostmi scénografie – to, jsem za deset let práce na všemožných jevištích doma i v Evropě ještě nezažila. Vlastně neznám nikoho, kdo by to zažil.“
Přestože scéna je do posledního detailu živá, diváka neruší, pokorně, ale přitom velkoryse rozvíjí příběh o víře, lásce a naději – podrobených mnoha zkouškám. Michaela Hořejší vysvětluje: „Takto myšlenkově hlubokému textu by nejvíce uškodil falešně realistický dokres. Naopak, musí nastat kontrast, který text v určité asociaci doplní, aby mohl vzniknout svět, který z textů Michala Horáčka známe a který tak láká – svět plný představivosti a svobody, propojení vyzpytatelného s nevyzpytatelným, všedního s jedinečným. Jeho kouzlo vidím v tom, že každý divák se může stát spolutvůrcem, najít si své vlastní významy a na základě své vlastní životní zkušenosti a osobnosti domýšlet souvislosti. Kudykam nenabízí řešení, nepoučuje, ale zve na cestu. Je to ta nejdráždivější cesta, po které se člověk může vydat.“
V první polovině představení proto jeviště nenápadně, ale suverénně traktují geometrické výseky světa uvnitř lidské mysli. Druhá polovina příběhu se odvíjí v šestimetrové hlavě, která leží na jevišti rozdělená do čtyř obydlených segmentů. A jednou nastane i okamžik, kdy se jednotlivé segmenty spojí a obrovská hlava otevřenýma očima pohlédne na diváky.
Scéna ožívá i zásluhou zapojení nejmodernějších technologií. Nepředstavují z tohoto pohledu jeviště a technické zázemí historické budovy Státní opery Praha, na kterém bude Kudykam uváděn, určitý handicap? „Technologicky určitě. Jeviště poskytuje vlastně jen kostrbatou rovinu a točnu, boční jeviště neexistují vůbec, k mnoha technickým záležitostem se vyjadřují památkáři… takže všechny zázraky, které se tam budou odehrávat, si musíme vymyslet a pak stvořit na místě,“ přiznává Michaela Hořejší a hned dodává: „Jenže prostor Státní opery Praha je sám o sobě unikátní – majestátní budova plná úctyhodné historie - a to je pro nás podstatné. Od začátku jsme věděli, že Kudykama nemůžeme dávat dohromady s divadlem, které by bylo úzce spojené se žánry Kudykamovi cizími, třeba s muzikály. Vedení Státní opery Praha bylo naštěstí velmi vstřícné a dokázalo Kudykama nejen včlenit do dramaturgického plánu jako hlavní titul sezony, ale pomáhat nám i jako koproducent, zejména nabídkou svých kmenových hudebníků, tanečníků a také technických profesí.“
Zapojení špičkových technologií klade nemalé nároky také na herce, vyžaduje maximální přesnost a soustředění. Herecká improvizace není možná už proto, že hra je ve verších, takže text musí znát všichni dokonale. K tomu ještě sledovat, co se děje ve zvuku i obraze, což v normální činohře není potřeba, vše musí být velmi přesně synchronizované. „Každopádně premiéra - to bude velký adrenalin, hlavně, aby nezradila technika! Modlím se, aby nám štěstí přálo. Kudykama jsem si dala jako dárek ke třicetinám, tak to snad všechno klapne,“ usmívá se Michaela Hořejší. A jak se vyrovnává s možná poněkud chmurným faktem, že práce scénografa končí premiérou, tedy ve chvíli, kdy představení začíná žít? „Kudykama určitě neopustím, je mou srdeční záležitostí. Takže si ho budu chodit hlídat i během repríz...“ (2media) - Aktuální články ZDE
Kudykam, příběh Michala Horáčka o 2009 verších a s hudbou Petra Hapky, provází mnoho POPRVÉ.
Poprvé v historii své spolupráce si oba mistři českého šansonu vytkli tak náročný cíl, jakým je vytvoření velkého divadelního příběhu. Poprvé zazní jejich písně živě a před živým publikem. A poprvé se na scéně objeví i vizuální a technická kouzla na českých jevištích dosud neznámá. Hvězdné nebe se snese k zemi, jeviště prostoupí květy, bitvy, ptačí hejna, fantaskní atmosféru umocní 3D animace… „Kudykama považuji za něco výlučného, přinejmenším podle českých měřítek za nový řád podívané. Myslím, že lidé se mohou těšit na divadlo v tom nejlepším smyslu slova,“ slibuje Michaela Hořejší, autorka scény, kostýmů i spoluautorka námětu.
Mladá talentovaná scénografka se s Michalem Horáčkem poprvé sešla při natáčení klipového DVD Strážce plamenů v obrazech, které produkoval. „Vypadalo to, že si budeme umělecky rozumět,“ shrnuje jednoduše začátek spolupráce. U Kudykama je od vzniku námětu a libreta, přes výběr zpěváků až po samotnou realizaci. V den premiéry 22. října 2009 to budou přesně dva roky. Právě proto Michaela Hořejší v souvislosti s Kudykamem hovoří o neopakovatelné příležitosti, o výzvě k dokonalosti, o splněném scénografickém snu: „Byla jsem u zrodu, takže jsem se mohla přímo podílet na vytváření situací, obrazů i nálad. Postupně jsme se dostávali do logické souvislosti, sledovali hrdinův výstup z pátého suterénu Penziónu Svět až kamsi nezměrně vysoko, do přízemí… a pak, možná, ještě výš. Tvorba libreta se odehrávala v součinnosti s možnostmi scénografie – to, jsem za deset let práce na všemožných jevištích doma i v Evropě ještě nezažila. Vlastně neznám nikoho, kdo by to zažil.“
Přestože scéna je do posledního detailu živá, diváka neruší, pokorně, ale přitom velkoryse rozvíjí příběh o víře, lásce a naději – podrobených mnoha zkouškám. Michaela Hořejší vysvětluje: „Takto myšlenkově hlubokému textu by nejvíce uškodil falešně realistický dokres. Naopak, musí nastat kontrast, který text v určité asociaci doplní, aby mohl vzniknout svět, který z textů Michala Horáčka známe a který tak láká – svět plný představivosti a svobody, propojení vyzpytatelného s nevyzpytatelným, všedního s jedinečným. Jeho kouzlo vidím v tom, že každý divák se může stát spolutvůrcem, najít si své vlastní významy a na základě své vlastní životní zkušenosti a osobnosti domýšlet souvislosti. Kudykam nenabízí řešení, nepoučuje, ale zve na cestu. Je to ta nejdráždivější cesta, po které se člověk může vydat.“
V první polovině představení proto jeviště nenápadně, ale suverénně traktují geometrické výseky světa uvnitř lidské mysli. Druhá polovina příběhu se odvíjí v šestimetrové hlavě, která leží na jevišti rozdělená do čtyř obydlených segmentů. A jednou nastane i okamžik, kdy se jednotlivé segmenty spojí a obrovská hlava otevřenýma očima pohlédne na diváky.
Scéna ožívá i zásluhou zapojení nejmodernějších technologií. Nepředstavují z tohoto pohledu jeviště a technické zázemí historické budovy Státní opery Praha, na kterém bude Kudykam uváděn, určitý handicap? „Technologicky určitě. Jeviště poskytuje vlastně jen kostrbatou rovinu a točnu, boční jeviště neexistují vůbec, k mnoha technickým záležitostem se vyjadřují památkáři… takže všechny zázraky, které se tam budou odehrávat, si musíme vymyslet a pak stvořit na místě,“ přiznává Michaela Hořejší a hned dodává: „Jenže prostor Státní opery Praha je sám o sobě unikátní – majestátní budova plná úctyhodné historie - a to je pro nás podstatné. Od začátku jsme věděli, že Kudykama nemůžeme dávat dohromady s divadlem, které by bylo úzce spojené se žánry Kudykamovi cizími, třeba s muzikály. Vedení Státní opery Praha bylo naštěstí velmi vstřícné a dokázalo Kudykama nejen včlenit do dramaturgického plánu jako hlavní titul sezony, ale pomáhat nám i jako koproducent, zejména nabídkou svých kmenových hudebníků, tanečníků a také technických profesí.“
Zapojení špičkových technologií klade nemalé nároky také na herce, vyžaduje maximální přesnost a soustředění. Herecká improvizace není možná už proto, že hra je ve verších, takže text musí znát všichni dokonale. K tomu ještě sledovat, co se děje ve zvuku i obraze, což v normální činohře není potřeba, vše musí být velmi přesně synchronizované. „Každopádně premiéra - to bude velký adrenalin, hlavně, aby nezradila technika! Modlím se, aby nám štěstí přálo. Kudykama jsem si dala jako dárek ke třicetinám, tak to snad všechno klapne,“ usmívá se Michaela Hořejší. A jak se vyrovnává s možná poněkud chmurným faktem, že práce scénografa končí premiérou, tedy ve chvíli, kdy představení začíná žít? „Kudykama určitě neopustím, je mou srdeční záležitostí. Takže si ho budu chodit hlídat i během repríz...“ (2media) - Aktuální články ZDE
připravil(a): redakce topzena.cz
vytvořeno: 11. 2. 2009 v 13:44
Související články
Grilování na plechu a jehle
Grilování. Grilované může mít tolik podob, kolik vymyslíte marinád. Koupit sáček s již hotovým kořením je nejjednodušší, ale pokud vám to ke spokojenosti nestačí, navrhujeme ještě tři další varianty.
Zahradní kalendář: Zahrada v srpnu - Sklízíme a zase sklízíme
Zahradní kalendář: Zahrada v srpnu - Sklízíme a zase sklízíme. Ovocná zahrada, zeleninová zahrada, okrasná zahrada. Srpen je již plně ve znamení sklizně letošní úrody.
Mámo, já chci pejska ...
Takto to v mnoha rodinách začíná – rozhodování, zda bude osazenstvo rozšířeno o čtyřnohého přítele (ale třeba i rybičky nebo kanárka). Jedna věta rozhodne o mnoha letech, kdy se budeme o zvířátko starat.
Zahradní kalendář: Zahrada v říjnu - Barvy podzimu
Zahradní kalendář: Zahrada v říjnu - Barvy podzimu. Barvy podzimu - ovocná zahrada, zeleninová zahrada, okrasná zahrada - V tomto měsíci stále více opadává listí z ovocných stromů. Nejdříve bývají holé ořešáky. I jejich listí je možné dát do kompostu, ...
Super peníze pro každého - Chcete si vydělat super peníze
Super peníze. Výdělek pro každého na TopŽena.cz. Líbí se Vám Topzena.cz časopis pro ženy i muže nebo Hobbyzahrada.cz časopis vše pro dům a zahradu. Pak se podívejte na super nabídku.
Westernovy dobrodružný seriál Deadwood
O seriálu - Fanouškové westernového dobrodružného seriálu Deadwood se už mohou začít těšit: po roce od vysílání první série bude mít v listopadu na kanálu HBO premiéru jeho druhá řada.
